Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Politika

V nezvykle emotivním postu se zabývá blog Nautilus otázkou, zda je podpora vybudování amerického radaru v Brdech kolaborací a zda ti, kdo myšlenku radaru podporují, jsou proto kolaboranty.

Složitostmi kolem toho, jak kolaboraci definovat a co lze pod tento termín ještě legitimně podřadit, jsem se zabýval na svém serveru Iuridictum, ponechám proto tento aspekt problému stranou a pokusím se – z posice kolaboranta – několika slovy přiblížit, co my kolaboranti cítíme a jak se s faktem své kolaborace vyrovnáváme.

My kolaboranti se předně domníváme, že současný režim v naší zemi nevznikl na základě náhlého prozření lidu po brutálním zásahu proti jakési studentské manifestaci, nýbrž byl ustaven z vůle a po dohodě hlavních tehdejších geopolitických hráčů: v tom se ostatně příliš neliší od režimu prvorepublikového. Není překvapivé, že světové mocnosti se o ne-mocnosti takto vzniklé později začnou přetahovat, neboť fakt, že suverenita země není opřena o bojeschopnou armádu a obyvatelstvo odhodlané k obraně vlasti, z ní činí velmi snadný terč takových pokusů. Kdo by snad chtěl namítat, že i Česká republika má armádu (která je schopná uspořádat v případě nezbytí třeba i vojenskou přehlídku), tomu bych rád doporučil návštěvu Švýcarska, které svou neutralitu opírá, mimo jiné, v porovnání s Českou republikou o dvojnásobný armádní rozpočet a o povinnou vojenskou službu – přesto i Švýcarská konfederace je neutrální toliko z moci těch, kteří ji takovou chtějí mít.

My kolaboranti jsme taky pěkně vypočítavá cháska a myslíme si, že je-li už jednou naše země nevěstou, o kterou je zájem, měla by si vybrat toho z nápadníků, který jí slíbí nejvíc a který i svým předchozím, "předmanželským" životem, dává záruku, že jí bude solidním a spolehlivým partnerem. Právě v tom je mezi oběma nápadníky zásadní rozdíl. Zatímco Rusko chápe spojenectví nestejně silných jako vztah svou povahou rabský a vasalský (jehož ztělesněním v nedávné historii byly oduševnělé tváře Gustáva Husáka a Vasila Biľaka, případně, chceme-li zahraniční příklady, Ericha Honeckera nebo Wojciecha Jaruzelského), USA se ke svým spojencům chovají slušně a korektně. Tváří na druhé straně barikády budiž premiérka "okupované" Británie Margaret Thatcher nebo německý kancléř-kolaborant Helmut Kohl.

A u vědomí těchto dvou skutečností, tedy že česká "neutralita" nebyla vybojována silou a závisí jen na dohodě velmocí, a že existuje velmi podstatný rozdíl v pojímání spojenectví na jedné a druhé straně, volím pro kolaboraci lepšího z partnerů a jsem pro americkou vojenskou přítomnost v České republice, protože mám za to, že je mnohem lepší být třeba i podřadným spojencem Ameriky než privilegovaným otrokem Ruska.

4 komentáře
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 2350

Zasvěcenou úvahu na toto thema zveřejnila na svém blogu Klára Veselá-Samková. Z delšího textu vybirám:

Dnes je majoritní společnost přesvědčena, že pokud některý Rom dosáhne určitého vzdělanostního či majetkového standardu, opouští romskou komunitu – buď proto, že s ní už nechce mít nic společného nebo proto, že je prý z ní vyštván. Proto model "tahounů" prý nefunguje. Není tomu tak. Podle mých vědomostí je kořen problému v tom, že VZDĚLÁNÍ ROMŮM NIKTERAK NEPOMÁHÁ. Vztahy mezi oběma tábory jsou totiž tak narušeny, že ani vzdělání nemůže překonat vzájemné odcizení. Vím o řadě absolventů středních i vysokých škol se zcela standardními studijními výsledky i pracovními návyky, pro které se situace na trhu práce a schopnost integrovat se do majoritní společnosti nikterak nezlepšila. Tento fakt přináší fatální zpětnou vazbu do romské komunity. Vzkaz, který je zasílán odžitými životy vzdělaných Romů zní asi takto: "I když uděláš všechno, co ti gádžo řekne, že máš udělat, aby se ti žilo lépe a abys byl gádžovskou společností přijímán, stejně ničeho nedosáhneš. Pracně studuješ dlouhé roky, když zároveň tím okrádáš vlastní rodinu o peníze, které by jsi mohl vydělat třeba jako kopáč nebo nelegální prací. Na konci svého studia stojíš tam, kde stojí nevzdělaný zbytek rodiny, která tě celou dobu živila a podporovala… s prázdnýma rukama". Tento poznatek je pro romskou komunitu tak zdrcujícím způsobem devastující, že si majoritní společnost ani neumí představit, čeho vlastně dosáhla. Je to beznaděj, poznání, že žádná snaha nemůže vést k úspěchu. Kdyby majoritní společnost nepropagovala mermo mocí vzdělávání, kdyby, jak se říká "netlačila na pilu", byly by možná výsledky integrace Romů do majoritní společnosti o mnohem lepší. I romská populace se totiž logicky ptá po důvodu, proč "ti gádžové nás do těch škol tak honí." Gádžové sice tvrdí, že vzdělání bude mít pozitivní vliv pro zlepšení individuální situace jednotlivce, ale to evidentně není pravda. Tak o co jim jde?? Chtějí nám sebrat děti?? Chtějí rozbít naše rodiny?? Rozvrátit naše ghetta – jediná místa, kde se alespoň trochu cítíme bezpečně?? POZOR !!! VZDĚLÁNÍ JE NEBEZPEČNÉ. To je podvědomý závěr, který romská komunita niterně přijala do svého srdce.
2 komentáře
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 1925

Odkaz na článek Čestmíra Hofhanzla, rovněž jednoho z "údů". Cituji:
Výsledek nedávných krajských voleb je dokladem toho, jak lidová tvořivost nastavený příklad dále rozvíjí. Lidé nevěří v žádný pozitivní úmysl, "elita" jim dala dost příkladů, aby se takový superskeptický přístup nastavil a zakořenil (ono v mnoha případech stačilo efektivně podpořit a připomenou nedůvěru zasetou před rokem 89…). Pro jistotu se tak lidé přivinou k tomu, kdo vypadá více nebezpečný a bezohledný. Střílečka a vražda na Paroubkově oslavě zvýšila popularitu jeho party. Již dávno nejsme civilizovaná společnost se smyslem pro fair play – tohle je jedním z viditelných plodů tohoto stavu.
7 komentářů
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 2182

České noviny připomněly 90. výročí povalení Marianského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, vynikající památky barokní architektury, aniž by se obtěžovaly čtenáři prozradit, že jedním z vandalů, kteří se hanebného a nekulturního činu dopustili, byla pozdější oběť stalinských čistek Milada Horáková. Je to cosi pevně zakořeněného v českém národním mind-setu: určité věci se sice obecně vědí, ale mluvit o nich raději nebudeme – co kdyby je někdo použil proti nám, že?

2 komentáře
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 2152

S nadsázkou se na monstrosní vojenskou přehlídku podívali na blogu Nautilus.

Co mne osobně na přehlídce upoutalo, byl vzhled ministryně Parkanové, jejíž faciální rysy, resp. tyto překrývající make-up, budí již delší dobu dojem, že politička byla předčasně nabalsamována.

Přidat komentář
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 1358