Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Politika

Vstup do nového roku nám ozvláštnily dva presidentské projevy Václava Klause. Kuriosní ovšem je, že ten, který se ukázal být pouhou mystifikací, se po stránce obsahu i formy jeví být daleko zajímavějším než projev oficiální, tentokrát v míře vyšší než obvyklé opatrný, nicneříkající (ba dokonce nicnenaznačující) a vůbec jaksi okrájený, přikrčený a nedomrlý.

To projev fingovaný měl docela jiné grády: nechybělo nic z typicky klausovské rhetoriky a demagogie, útoky na Evropskou unii, tohoto nového, neocenitelného nepřítele české pravice, insinuace vůči soudcokracii, výpady proti ekologistům i proti sudetským Němcům, ohrožujícím vlastnická práva českých občanů (tzv. ius cleptendi), zkrátka svěží, podařené publicistické dílko.

A tak mne nad oběma projevy napadá, zda by nebylo vhodné obnovit prvorepublikovou tradici a k presidentskému titulu opět nezačít doplňovat monarchický přídomek; výběr adequatního by nemusel být složitý: po Presidentu-Osvoboditeli a Presidentu-Budovateli nyní President-Bavič nebo, řečeno tradičněji, President-Kašpar.

Společnost Nowaco, dovážející do České republiky rybí produkty, jakosti vesměs nevalné, za ceny nicméně evropské až evropsky-nadstandardní, nakoupila zásilku uzeného lososa v kvalitě ještě o poznání nižší než do té doby; proto změnila obal, takže zákazník vidí na výrobek jen malým okénkem, z něhož si o změně obsahu neudělá představu, a – minimálně poprvé – se nechá napálit a nekvalitního lososa si koupí. Očekávat se dá, že při příští optimalisaci bude okénko odstraněno zcela a zákazník místo miserného produktu uvidí jen jeho nakašírovanou fotografii. V České republice se tomu říká marketing, v civilisovaném světě podvod.

Nechci ovšem psát o lososech ani o nesolidních dovozcích, ale o politice. Na Nowaco mne přivedla plošná P.R. masáž provázející jakési o tomto weekendu konané zasedání strany TOP09. Jde tam o to samé: nevábný, tradičně zkorumpovaný lidovecký obsah byl zataven do nové folie s fotografií usměvavého, bodrého knížete Schwarzenberga, a čeká se, jestli se spotřebitel nachytá a hru na novou, lepší a poctivější politiku neprohlédne.

Patrně to vyjde: kdyby se pořádal evropský championát, který národ je schopen uvěřit největší pitomosti, a to jak absolutně, tak v přepočtu na jednu korunu investovaných marketingových nákladů, neměli by Češi spolu se Slováky konkurenci: jejich historické výkony v tomto oboru jsou imposantní a na české a slovenské poličce se dosud stkvějí trofeje jako Komunistický volební program '46, Socialismus s lidskou tváří '68, Nejsme jako oni '89, Vaše kuponová knížka volí pravici '92, Nejsme jako my aneb Unie svobody '97 nebo Naším největším nepřítelem je Evropská unie '05, tak proč by, u všech ďasů, neměla uspět tahle nová KDU-ČSL s Bifidus activ!?

Můj milý stranický deníčku!

Usedám dnes k Tobě po delší odmlce, způsobené tím, že k absolutní neviditelnosti veřejné připojili naši straničtí orgánové v posledních týdnech a měsících i pasivitu interní, uchýlivše se již zcela takříkajíc do vnitřního oboru: ano, už je to tak, stali jsme se politickou stranou zvnějšku i zevnitř dokonale virtuální.

Zpráva, již jsem dnes zvěděl, mne však nutí podělit se s Tebou ještě začerstva: naše Strana se nezúčastní ani dalších voleb, a jak asi tušíš, milý deníčku, učiníme tak z pohnutek vrcholně ušlechtilých. Velký volební zisk, kterého bychom dosáhli, ale který by přesto na místo v nové sněmovně asi nepostačoval, by totiž posílil ČSSD a KSČM, což nemůžeme připustit. Vezměme to prakticky: každý volič, který by jinak hlasoval pro nás (bráno velmi optimisticky cca 0,02 % elektorátu, spíš však méně), takto bude moci svěřit svůj hlas některé z pravicových stran, které pětiprocentního limitu dosáhnou. Strana takto zvýhodněná bude mít ve sněmovně o celou padesátinu poslance víc, než by měla v případě naší volební účasti, když by hlasy pro KonS propadly všem postoupivším rovnoměrně.

Moudré rozhodnutí, viď, deníčku? Říkám to dávno: naše stranické vedení, toť hotový výkvět moderní politiky, genius vedle genia!

Začátkem prosince máme schůzi, na níž se smíme k novému rozhodnutí vyjádřit. Je sice trochu neobvyklé, že tak budeme činit až po jeho přijetí, nikoli předtím, jak by se možná stalo u některých konkurentů, ale i to je moudré: protože v této diskusi už o nic nepůjde, snižuje se risiko, že některého z údů při projednávání návrhu trefí šlak!

Člověka vždycky zamrzí, když někdo dostane dobrý nápad před ním, zvlášť když to není nápad dobrý, ale přímo geniální. Jaký by to byl úžasný happening pro naši stranu! Předcházely by projevy mluveného slova schopných hodnostářů (if any, jak by suše poznamenal Angličan), potom bychom si rozebrali ze stranické pokladny dotované spreje a slavnostně bychom pomník zneuctili. A ať si nás někdo zkusí trestně stíhat!

Dluhy je třeba platit, a proto není divu, že směnku, kterou během poslední války vystavil Stalinovi Edvard Beneš, předkládá nyní České republice k proplacení Vladimír Putin a jeho autokratický režim.

Dnes už nezjistíme, zda plán vyhnat a oloupit německou populaci Československa vzešel z Benešovy hlavy, anebo zda to byl nápad moskevské strany, v každém případě to byla smlouva pro Sověty mimořádně výhodná: Československo tak bylo dlouhodobě v očích západní Evropy kompromitováno a jeho politicky značně primitivní a naivní obyvatelstvo se samo dobrovolně zavázalo k loyalitě vůči tomu, kdo jediný byl schopen a ochoten – samozřejmě ne zadarmo – vyhnání a loupež mocensky podpořit.

Nyní se ukazuje, že komunistický režim sice skončil, avšak mnohé závazky vůči Rusku trvají dál. Češi, a to paradoxně i ti, kteří se na poválečném zločinu nijak nepodíleli a sudetoněmecký majetek neokupují, se bojí demokratického Německa víc než těch, kteří národ uvrhli do poroby a po více než čtyři desetiletí zotročovali, a proto většinově volají po omezení svých vlastních práv plynoucích z Lisabonské smlouvy.

Evropská unie je slabá a na České republice jí fakticky nezáleží, proto není vyloučeno, že český požadavek akceptuje. A tak, na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí (s výjimkou Polska, jehož smlouva se Stalinem je ještě nevýhodnější než ta československá), získají Češi neobvyklou výsadu: proti zvůli své vlády a svých soudů se nebudou moci bránit u soudních orgánů Evropské unie.

Dobře jim tak, řekl bych…