Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Toskánská fraška
Jsou novináři, jejichž výstupy budí smích záměrně, a jiní, kteří toho dosahují bezděky, generujíce komičnost jako svého druhu vedlejší produkt svého žurnalistického "umění". V této kategorii se blýskl reportér Mladé fronty Dnes Jaroslav Kmenta, který investigativně odhalil, že v době inkriminovaného dostaveníčka v Toskánsku se v Itálii pohyboval i trestně (a policií už dva roky marně) stíhaný podnikatel Tomáš Pitr.
Posuďte Kmentův text, je to opravdová perla, kterou by měli jako odstrašující příklad vyučovat v žurnalistických učilištích:
Zajímavé je, že Pitr byl spatřen v místě, které je vzdálené jen asi 40 kilometrů od toskánského letoviska, kde trávili dovolenou šéf ODS Mirek Topolánek, exministr dopravy Aleš Řebíček a řada lidí z byznysu – třeba i Pavel Procházka, ředitel ústeckých podniků Spolchemie a Setuza, kterou vlastnil do svého útěku z Česka právě Pitr.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Politika
- Počet zobrazení: 2511
Malá energetická revoluce
Tak a teď o něčem opravdu úplně jiném!
Zjistiv, že můj poslední účet za elektřinu přesáhl 28 tisíc korun ročně (přičemž topím i vodu ohřívám plynem), rozhodl jsem se rázně skoncovat se štědrou politikou nedobrovolného sponsoringu státních monopolů typu ČEZ (a konečně připravit o práci Kapitána).
Jako první jsem vyměnil tři "spotové" žárovky 40 W, kterými osvětluji pracovní místo s počítačem a které jsem doposud nechával svítit prakticky nepřetržitě, v pošetilé snaze aspoň trochu prodloužit směšně krátkou životnost těchto žárovek. Když jsem si spočítal, kolik takto za rok utratím, poněkud mi poklesla čelist a rozhodl jsem se na inovaci nešetřit.
Zvolil jsem "žárovky" s LED, a to model, který obsahuje 48 LED a má nominální příkon 2,88 W. Udávaná životnost je 30 000 hodin a barevná teplota světla by se měla pohybovat v rozmezí 6 000–7 000 K.
Fotografie zachycuje stropní svítidlo po výměně: theoreticky bych mohl fotografii pořídit tak, aby byly patrné jednotlivé ledky (visuálně připomínají svítící sprchovou hlavici), ale k tomu bych potřeboval buď připojit k aparátu silný externí blesk nebo použít dvojexposici s následnou montáží v GIMPu, a zejména více trpělivosti, než jsem v danou chvíli měl.
Dodavatele jsem ovšem vybral prachšpatného: Tomáš Záklasník z Horoušánek (adresu nicméně udává pražskou, patrně fiktivní), www.led-zarovky-svetla.cz, je typický český "podnikatel", v jehož e-shopu "Skladem" znamená "Zkusíme objednat u dodavatele" (dodávku telefonicky přislíbil druhý den po objednání, ale zásilku odeslal bezmála za dva týdny), a dodané zboží bylo poškozené, naštěstí způsobem, který není na újmu funkci.
S výsledkem výměny jsem spokojen, lampa vydává dostatečně intensivní světlo, světelné zdroje jsou navíc velmi efektní, a to celé za devět wattů místo dřívějších sto dvaceti.
Největší problém byl kupodivu s mým monitorem HP LP2465, protože jakmile jsem žárovky našrouboval, zjistil jsem, že obraz mi subjektivně připadá beznadějně žlutý, a ani po půlhodinovém nastavování parametrů jsem "bílé" barvy nedosáhl.
Aktualisováno.
Po dvoudenním testování jsem trochu překvapivě zjistil, že na rozdíl od žárovkového světla je největším problémem mísení s denním světlem, které je vyloženě nepříjemné.
Aktualisováno.
Pět dnů testování přineslo tyto výsledky:
- Na světlo o teplotě kolem 6 500 K si lze rychle zvyknout, podobně si lze zvyknout na to, že bílá na monitoru má nižší teplotu než osvětlení (u žárovkového světla tomu bylo opačně). Únavu nebo bolesti očí to nepůsobí.
- Nepříjemná je situace, kdy ráno dochází ke smísení tohoto světla s denním (slunečním) světlem. Jakmile je intensita denního světla dostatečně vysoká, nepříjemný pocit zmizí a není ani třeba LED žárovky zhasínat. V podvečer se podobná situace neopakuje, protože do místnosti se sluneční světlo nedostane.
- Nerovnoměrná spektrální charakteristika zdroje působí, že světlo má poměrně nízký CRI, Color Rendering Index, zesvětluje modré odstíny a ztmavuje zelené; takové svítidlo se tedy nehodí např. na prohlížení fotografií.
- Celkově hodnotím výměnu jako změnu k lepšímu, s tím, že budou-li časem k disposici zdroje s lepší spektrální charakteristikou, případně i o 500–1 000 K nižší barevnou teplotou, zřejmě zvážím jejich pořízení a další výměnu. K tradičním žárovkám se ale rozhodně vracet nebudu.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5773
Sous le ciel de Paris
Sous le ciel de Paris s'envoie une chanson…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Hudba
- Počet zobrazení: 1625
Problém roku 2038 přede dveřmi?
Jak známo, 19. ledna 2038 ve 3.14 hod. GMT přestanou fungovat správně ty počítačové systémy, které ukládají tzv. unixový čas (počet sekund od začátku r. 1970) do 31 bitů, tzn. jako signed 32-bit integer. Problém, nazývaný Year 2038 Bug neboli zkráceně Y2K38, je obecně pokládán za málo závažný, proto mne docela překvapilo, že jsem na něj narazil už nyní.
Ve snaze vyhnout s obvinění, že Českou poštu kritisuji a své dva zabezpečené servery přitom provozuji na automaticky generovaných, self-signed certifikátech, jsem si vytvořil vlastní certifikační autoritu a všechny serverové certifikáty vyměnil za nové, řádně podepsané jejím kořenovým certifikátem.
Expiraci u kořenového certifikátu CA jsem, bez většího uvažování, nastavil na 30 let (přesněji 30×365 dnů, to ale není podstatné). Tím se ovšem stalo, že datum skončení platnosti certifikátu padlo za Y2K38, což sice neznamenalo pro Firefox, Evolution ani IE8 žádný problém, ovšem prohlížeč i mailový klient v mém linuxovém tabletu Nokia N810 prohlásily certifikát za prošlý. Závadu bylo naštěstí možné vyřešit ručním nastavením důvěryhodnosti certifikátu.
Je to zajímavá a rozhodně nečekaná zkušenost. Kdo si chce vyzkoušet, zda jeho SSL software je Y2K38-kompatibilní, můj kořenový certifikát najde na http://pecina.cz.
Nahlíženo z praktické stránky, není příliš pravděpodobné, že by se dnes vygenerovaný certifikát mohl tak vysokého věku dožít. Kryptografické algorithmy umírají mladé, veterán DES "padl" v 21 letech, MD5 se nedožilo ve zdraví ani 17 let, zhruba stejně staré SHA-1 je pod těžkou palbou, a to nehovořím o algorithmech, jejichž design byl označen za vadný už v prvních pěti letech existence (MD4). Co zbude z dnešních představ o kryptografické bezpečnosti v r. 2039, se lze jen domýšlet, ale je pravděpodobné, že 2048-bitové RSA budou počítače louskat na počkání a SHA-1, na němž jsou SSL certifikáty založené, bude museálním exponátem a najít kolisi zabere méně než mikrosekundu.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Počítače
- Počet zobrazení: 2560
Radost ze stejnosti
Z duše mi promluvil na svém blogu Misanthrop. Ano – prostřednost, stejnost, touha nevyniknout, a na druhé straně sžírající a stmelující závist ke každému, kdo chtěl dokázat o trochu víc než my, dav nul. Není pro Čecha větší radosti než vidět souseda, který musel prodat mercedes a usednout znovu za volant škodovky; pojmy jako solidarita, soucit a úcta jsou v kraji čímsi nepoznaným.
Ssají to Češi s mateřským mlékem, jak tvrdí autor? Spíš je to věc školní výchovy; neznám v české společnosti jiné prostředí tak nepřející úspěchu a tak ubíjející výjimečnost a odlišnost, jako je základní škola. Snad se mu blíží jedině presenční vojenská služba nebo prostředí ve věznici, nevím – ani jedno jsem na vlastní kůži nepoznal.
Vážím si každého, kdo přesto dokázal vyniknout, vnutit okolí svou vůli a zanechat v něm svůj otisk. Stěží se může opakovat příběh Tomáše a Jana A. Baťových, ti měli o mnoho lepší výchozí posici (a stejně je Češi – nikoli komunisté, ale Češi – nakonec dostihli a o jejich imperium je, minimálně v rozsahu, kam sahala jejich moc, připravili), ale spokojme se prozatím s málem.
Fandím proto lidem jako je Radim Jančura, který navzdory enormnímu tlaku prostředí zavedl "žluté autobusy", kde řidič není nutně nadutý hrubec a ve kterých není technické vybavení autobusu typu zástrčka na sluchátka obsluhou ostentativně ignorovaným rozmazlováním cestujících. Fandím i těm, kteří to zkoušejí, ale které tlak prostředí, peer pressure, prozatím semlel a poslal je zpátky do paneláků a do škodovek – i jejich pokus, přestože ztroskotal, má svou cenu, minimálně pro ně samotné.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 1745
55 / 75