Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!


Současně s novým beaujolaiským dorazila letos Fedora 10, nejnovější verse proslulé "bleeding-edge" linuxové distribuce.

Jsem z ní trochu roztrpčen, protože na rozdíl od Fedory 9, do níž správci distribuce zařadili tehdy ještě naprosto nedoladěné KDE4 a gdm, o nové versi není pořádně co napsat: vše funguje, jak má, instalace tiskárny, která ještě několik versí nazpět vyžadovala volné odpoledne a v případě uživatelů drsnějšího založení i odpovídající dávku alkoholu (většinou nikoli beaujolais…), je ve Fedoře 10 otázkou pár kliknutí.

Škoda. Romantická doba, kdy se pořádaly různé "installfesty", na nichž zkušenější uživatelé učili začátečníky nejrůznější instalační triky, je patrně definitivně pryč; nastupuje šedá, takřka windowsovská instalační nuda.

Přidat komentář
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 1424

Zasvěcený článek s tímto názvem publikovala na svém blogu Klára Veselá-Samková.

Přidat komentář
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 1392

Jezovec upozornil na můj více než pět let starý text. Mou zásadou je sice nerecyklovat hedvíčkovsky staré články, ale zde udělám výjimku (pro větší authenticitu je zachován historický pravopis :-) ):


Tento stručný článek polemizuje s názorem, že třináct let "české cesty" ke kapitalismu přineslo národu zkušenost, kterou bude moci dobře zužitkovat v Evropské unii (viz http://www.sprcha.com/comments/2003/3/30/0285/42073/718?rst=1#718).

Jsem přesvědčen, že nic nemůže být vzdálenějšího pravdě.

Zamysleme se nad tím, jakou zkušenost si Češi z tohoto období odnesli a jaké zásady nyní vštěpují svým dětem:

  1. Volby nejsou k ničemu, strany se dohodnou buď ještě před nimi, nebo po nich tak, aby jakoukoli možnost výběru neutralizovaly a aby mohli vládnout stále titíž lidé (princip tzv. opoziční smlouvy, již svým názvem – smlouva o stabilitě politického prostředí – napovídající, že jde o obdobu čehosi důvěrně známého z doby normalizace).

  2. Jakákoli občanská aktivita je zbytečná, vždy rozhodují peníze. Kdo je má, koupí si úředníka i novináře. Nevěř ničemu, co píší v novinách o ekologických aktivitách a o mladých nadšencích: někdo jejich nadšení dobře zaplatil.

  3. Dodržovat zákony musí jen chudí, bohatým a vlivným projde vše – viz TV Nova a Vladimír Železný.

  4. Svět je nemilosrdný, proto není nic špatného na tom, když využiješ každé příležitosti ke zlepšení svého postavení; v postkomunistické společnosti, kde neplatí žádná pravidla kromě práva silnějšího, je podvod pojmově vyloučen.

  5. Solidarita je luxus, který si nemůžeš dovolit. Podraz, koho můžeš, bohatí a vlivní to dělají také tak; jen když je napodobíš, máš šanci být jednou jako oni, tedy stát se bohatým a vlivným. Nebo snad znáš někoho, kdo získal majetek poctivě?

  6. Nikde nemáš zastání, a nepočítej s tím, že bys mohl dosáhnout spravedlnosti. Lepší uděláš, když se shrbíš a pokusíš se protivníkovi ublížit jiným způsobem.

  7. Nikdy nebuď velkorysý a nedodržuj slovo, nejsi na tom tak dobře, aby sis to mohl dovolit. Je-li někdo takový pošetilec a věří ti, klidně ho podveď, měl si dát větší pozor.

  8. Podlézej mocným, můžeš si to do sytosti vynahradit na slabších, než jsi ty, jako třeba na Vietnamcích a na Romech. Buď úlisný, ale zároveň dávej pozor, abys nepromarnil příležitost polepšit si, kdykoli mocný náhodou udělá chybu.

  9. Pomlouvej a nikoho nešetři. Cokoli špatného řekneš o druhém, pomůže zlepšit tvoje vlastní postavení. Pamatuj, že druzí tě pomlouvají také, a jistě hůř a lživěji.

  10. Když uděláš chybu, snaž se to nepřiznat a rozhodně se neomlouvej, leda kdybys tím mohl získat soucit.

  11. Nevynechej jedinou příležitost, abys vylíčil druhým své těžké postavení. Nepomohou ti, ale také tě nebudou pokládat za nepřítele.

  12. Můžeš mít rodinu nebo přátele, ale pamatuj, že tvým jediným skutečným přítelem jsou peníze. Ti jediné tě nepodvedou, neobelžou a nezradí.

Jsou vážně právě tohle zásady, které pomohou Čechům prosadit se v Evropské unii?

5 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3080

Film je podivná věc. Někdy můžete investovat do produkce miliony dolarů, najmout nejdražší herce, scénáristy, režiséra, a umění se přesto nedostaví, jindy vznikne umělecké dílo, které přetrvá desetiletí, tam, kde byste nečekali nic než propagandistický škvár. Spiritus ubi vult, spirat, praví Písmo…

Dvanáctidílný sovětský seriál Семнадцать мгновений весны, natočený v r. 1975 podle románu Юлиана Семёнова na podnět KGB, jejíž pověst v té době utrpěla několika aférami a bylo potřeba vylepšit obraz služby u veřejnosti, měl všechny předpoklady stát se agitkou, ale vznikla legenda.

Hlavní hrdina, SS-Standartenführer Max-Otto von Stierlitz (Вячеслав Тихонов), ve skutečnosti plukovník sovětské rozvědky Максим Исаев, který působí v posledních měsících 2. světové války v berlínském štábu ve vysoké funkci v SD, je ruskou obdobou, spíše však antithesí, Jamese Bonda. Málomluvný, spíš samotářský, přesto mimořádně schopný a inteligentní zpravodajský důstojník dostává z centrály zdánlivě nesplnitelný úkol proniknout ke špičkám nacistického režimu, zjistit, kdo z nich se snaží iniciovat jednání o separátním míru se západními mocnostmi, a tato jednání překazit.

Mimořádnost seriálu netkví ani v exotických exterierech (dokonce i většina berlínských scén se natáčela v Rize), ani v akčních scénách – v celém seriálu, pokud správně počítám, se střílí všehovšudy třikrát, ale výhradně v brilantním, neobyčejně účinném a věrohodném psychologickém herectví představitelů jednotlivých postav.

Co se odbylo na výpravě, to bylo více než kompensováno zpracováním scénáře a hereckými výkony. Dialogy jsou koncipovány pro inteligentního diváka, a rozhodně nejde o nic hollywoodsky explicitního a prvoplánového, takže chcete-li příběh pochopit, musíte nad smyslem dialogů sami přemýšlet. Způsob, jak aktéři své role ztvárňují, patří k tomu nejlepšímu, co bylo v tomto směru kdy natočeno. Zdaleka nejde jen o hlavní postavy, vynikající a zaznamenáníhodní jsou představitelé prakticky všech vedlejších a episodních rolí.

Dějové napětí seriálu je postaveno na psychologickém souboji Stierlitze a šéfa Gestapa Heinricha Müllera (mimochodem, reálné postavy, která jako jedna z mála nacistických špiček zřejmě dokázala v květnu 1945 uniknout postupujícím spojeneckým vojskům). Müller, kterého ztvárnil Леонид Броневой, od počátku tuší, že Stierlitz pracuje pro druhou stranu, ale nemá dostatek důkazů a podřízeného svého rivala v nacistické hierarchii, šéfa SD Waltera Schellenberga (jehož zahrál s neobyčejným šarmem a uvolněností Олег Табаков) není schopen usvědčit. V jednu chvíli mu zbývá už jen krůček k úspěchu, nechává Stierlitze dokonce přivést do cely, ale ten mu díky svému důvtipu znovu vyklouzne.

Seriál Семнадцать мгновений весны nezůstává při jednodimensionálním popisu na ose dobro–zlo, jak bylo při zpracování obdobné thematiky častou praxí. Záporné postavy nejsou líčeny jako zrůdy, nýbrž jako schopní, inteligentní úředníci, lidé s nezpochybnitelnou osobní integritou, kteří svědomitě vykonávají svou práci, přičemž u některých z nich (Schellenberg, Müller) jdou autoři ještě dál a líčí je jako postavy v podstatě kladné, jako veselé, bodré chlapíky, s nimiž by se divák už-už byl ochoten identifikovat, pokud by nevěděl, jakému režimu ve skutečnosti sloužili a jaké rozkazy vykonávali.

Právě tímto pojetím vykročil seriál Семнадцать мгновений весны daleko mimo své žánrové zařazení a stal se brilantním, mesmerisujícím portrétem zla a filosofickou úvahou o vztahu mezi individuálním zlem v člověku a zlem ve společnosti.

Seriál bohužel žádná z českých televisí nereprisuje, je však k disposici na DVD; jednoznačně doporučuji. Řada ukázek je rovněž na YouTube, kupř. začátek prvního dílu, na kterém je patrné, jak tvůrci využívají jednu z devis svého přístupu, záměrnou pomalost filmového popisu, i mimořádný výkon herečky ztvárňující v podstatě episodní roli Frau Saurig.

7 komentářů
Kategorie: Film a televise
Počet zobrazení: 30149

Nechť ε<0.

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2217