Důležité upozornění!
Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!
Dnes je ten slavný den...
…kdy k nám bude zaveden – nikoli elektrický proud, nýbrž multiplex 2 digitálního televisního a rozhlasového vysílání DVB-T, a zároveň definitivně skončí vysílání analogové, které tu s námi bylo neuvěřitelných 50 let. Jakkoli lze rozumovat nad smysluplností této technologie v době, kdy začínají být standardem přípojky ADSL o rychlosti 16 Mbit/s, takže theoreticky si můžeme dopřát televisní vysílání po Internetu ve vyšší kvalitě, než jakou je schopen nabídnout "digitál", pro nás technogeeky je to velký den.
Nejedna slza nostalgikova bude zamáčknuta při vzpomínce na staré černobílé televisory Tesla ze 70. let, které měly vzadu několik trimrů se silonovými nástavci vyvedenými v podobě "knoflíků" na panel, a šťastný majitel takového přijímače se – v pošetilé snaze dosáhnout vertikální synchronisace – stával minimálně po dobu tepelné stabilisace elektroniky aktivní součástí zpětnovazební regulační smyčky. A co teprve, když přišly televisory barevné, tam bylo možností nastavení tolik, že výsledný obraz bylo právem možno označit za autorské dílo, výsledek jedinečné tvůrčí činnosti vlastníka přístroje (starší si možná ještě pamatují: "Pásla ovečky v červeném háječku / Pásla ovečky v modrém lese / Já na ni: To je snad horor? / Ona: Ne, jen nová Tesla Color!").
A jak krásně opravitelné ty přístroje byly, s osciloskopem a trochou důvtipu takový televisor dokázal technicky zdatného člověka zabavit na dlouhé hodiny. Mnozí z nás mají dosud z té doby na různých místech těla popálená místa ("Tady za tu stranu můžu plošný spoj nadzvednout, tam dvě stě dvacet jistě nepovedou, to by přece nemělo nejmenší logiku," zněla moje úvaha těsně před tím, než jsem utrpěl zásah elektrickým proudem, jehož stopy jsou dodnes patrné na mé levé dlani).
Nu, ať chceme nebo ne, dnes je prostě velký den…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2566
Vrať se do hrobu v době počítačové
Glosa o linuxové čepičce Vojtěcha Cepla st. spolu s nedávným, na Nautilu publikovaným příběhem o dámě, která si pokyn "poklepejte myší" vyložila nezamýšleným způsobem, mne přiměly k zamyšlení, nakolik odpovídají skutečnosti ty stereotypy, které ve společnosti existují ohledně věkového rozložení počítačové gramotnosti.
Je-li někomu nad šedesát, automaticky se má za to, že horizont jeho schopnosti pracovat s počítačem končí – v nejlepším případě – u začátečnického zvládnutí MS Wordu, naopak u teenagera zcela samozřejmě očekáváme, nejen že má e-mail, ale že s ním lze komunikovat i pomocí instantního messengeru typu ICQ (že je "na ajsku") nebo v případě techničtěji založeného individua XMPP/Jabber, že, zejména jde-li o teenagerku pohlednějšího zevnějšku, má presentaci na "líbku" a že ho lze najít na Facebooku, popř. na dalších momentálně "cool" a "in" komunitních sitech.
Není tzv. počítačová gramotnost u většiny lidí (v ajťáckém slangu "béefúček") ve skutečnosti jen tenoučká slupička dovedností, za kterou nic není?
Když si pozorně prohlédneme wordové dokumenty, které "BFUčka" vytvářejí, jen naprosto výjimečně se lze setkat s konsistentním, či spíše vůbec jakým, používáním stylů, přičemž dokument, kde BFU vedle stylů odstavcových použije styly fontové, jsem dosud na vlastní oči nespatřil, a to jako profesionální překladatel přicházím do styku s několika laiky psanými dokumenty denně. Kdybych si měl vybrat nejhorší možná pekelná muka, chtěl bych být počítačovým sazečem, který musí převádět takové dokumenty do sázecího systému!
Skutečně by mne zajímalo, jak je to s rozložením počítačové gramotnosti s věkem, kolik dvacetiletých ve skutečnosti neumí s počítačem skoro nic a je toliko obsluhou počítačové myši, a na druhé straně kolik sedmdesátníků dokáže v případě potřeby počítač i naprogramovat. Možná bychom byli všichni překvapeni…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Počítače
- Počet zobrazení: 2780
Kapitán Nemo o přehlídce
S nadsázkou se na monstrosní vojenskou přehlídku podívali na blogu Nautilus.
Co mne osobně na přehlídce upoutalo, byl vzhled ministryně Parkanové, jejíž faciální rysy, resp. tyto překrývající make-up, budí již delší dobu dojem, že politička byla předčasně nabalsamována.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Politika
- Počet zobrazení: 1596
Nečekaná propagace GNU/Linuxu
Pozornému divákovi jistě neuniklo, že v pořadu ČT24 Vzkaz má protagonista, bývalý soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl st., kšiltovku s logem linuxové distribuce Fedora.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Počítače
- Počet zobrazení: 1671
Ještě k typologii trollů
Mezi Guyem Petersem a mnou existuje dlouhodobá názorová neshoda ohledně toho, jak definovat internetového trolla.
Podle G. Peterse je to ten, který chce v diskusích ubližovat druhým, např. tím, že zveřejňuje osobní údaje ostatních a dopouští se osobních útoků s argumenty ad hominem.
Moje definice je, že troll je každý, kdo nechce diskutovat, ale v zásadě se jen bavit na úkor ostatních tím, že diskusi narušuje. Když někdo napíše výrok A, troll automaticky zareaguje: "On tvrdí A? NO TO JE ALE BLBEC!", když tentýž diskutér napíše non A, troll odvětí: "On tvrdí non A? NO TO JE ALE BLBEC!" Vlastní názor trolla zjistit nelze, podstatné je, že místo diskuse "trolluje", tedy napadá ostatní a snaží se diskusi znemožnit a všechny ostatní, vyjma jiných, spřátelených trollů, zesměšnit.
Stejně tak se rozcházíme v otázce, jak k trollingu přistupovat. Já jsem stoupencem methody eliminace trollů v zárodku (příspěvek člověka, který v minulosti trolloval, by měl být vymazán bez ohledu na to, že je sám o sobě věcný, protože trollingem se tento člověk sám z diskuse diskvalifikoval a je zbytečné podstupovat risiko, že v tom bude pokračovat), kdežto G. Peters trollům poskytuje – k jejich nemalému gaudiu – jednu "amnestii" za druhou a tvrdí, že lze oddělit osobní útoky od faktického obsahu a to druhé, je-li to cenné, zachovat.
I proto jsme se rozešli a já si založil tento zaručeně trollůprostý blog.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2037
70 / 75