Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Po mimořádném úspěchu v krajských, jakož i v senátních volbách (ve druhých jmenovaných jsme získali stejný počet křesel jako KDU-ČSL a trojnásobně víc než Zelení, a to dokonce bez toho, abychom kandidovali) se v naší Straně počínají dít věci, lze-li to vzhledem k jejímu konservativnímu charakteru vůbec tak nazvat, vpravdě revoluční. Epochální událostí má být schůze pražského lokálního sdružení Strany, tedy událost, jíž obdobnou nepamatují ani nejstarší z jejích údů.

Jistou vadou na kráse je, že termín akce byl oznámen pouhých 48 hodin předem, takže nebude snadné zajistit účast všech spoluúdů, ba je možné, že se nedostaví ani sami největší údové Strany (jichž je vzhledem k elitní povaze Strany mnohem víc než údů řadových).

Další povzbudivou událostí je, že vznikla spontánní iniciativa, v jejímž důsledku by měl být postupně, v malých krocích, sestaven seznam veškerého údstva. To je velký pokrok proti dosavadní praxi, kdy údství vznikalo pouhým prohlášením a vedení Strany čas od času, v návalu administrativního zoufalství, uspořádalo mezi údy se známou e-mailovou adresou akci "Udej svého spolustraníka", jejíž výtěžnost byla sice nevysoká, ale jež se svou originalitou bezesporu zapíše do dějin politického stranictví v českých zemích. Kdy a jak bude sčítání probíhat a zda při něm bude užíváno násilí, není zatím jasné, nicméně slibuji, že v případě dožití budu na tomto místě informovat.

Řešeny začínají být rovněž údské příspěvky, neboť vedení Strany naznalo, že svou náročnou práci nemůže donekonečna financovat formou self-sponsoringu. Vzhledem k tomu, že výběr příspěvků svou složitostí podstatně přesahuje vše, do čeho se naše Strana kdy pustila, na tomto poli se zatím úspěch neočekává, avšak velké muže dělají smělé cíle a ambiciosnímu záměru nezbývá než vzdát úctu.

Přidat komentář
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 1713

Malý čtenář uvedl praktický odkaz na stránku převádějící latinku na azbuku. Zároveň napsal: "Další důvod naučit se Javascript, abych mohl zbastlit něco zcela funkčního (nojo, ale kde to budu hostovat? A jak monetizovat?)"

Rád se mu pokusím pomoci. HTML kód obsahující JavaScript není vůbec nutné nikde hostovat (natož monetisovat), stačí HTML soubor uložit kamkoli na lokální disk a přistupovat k němu methodou file: (prakticky tak, že spustíme prohlížeč, stiskneme Ctrl+O a soubor na disku vyhledáme). Stránku si poté můžeme uložit mezi oblíbené (Ctrl+D), jako by to byla normální internetová stránka.

Kdysi, velmi dávno, když jsem si koupil první přijímač GPS, jsem si takhle napsal konvertor souřadnic ze systému WGS-84 do S-JTSK (tzv. Křovákovo zobrazení), abych mohl polohu, kde se nacházím, zobrazit na mapě tehdejšího Atlasu (tlačítko pro příslušnou funkci už dnes nefunguje a bylo by zbytečné, protože dnešní mapy.cz i Google Maps si s WGS-84 poradí samy).

Program můžete vyzkoušet a inspirovat se jím – zdrojový kód včetně JavaScriptu zobrazíte stisknutím Ctrl+U.

3 komentáře
Kategorie: Počítače
Počet zobrazení: 2381

Jestli tomu rozumím správně, krajští zastupitelé dvou stran, které ve vládní koalici prosazují reformu zdravotnictví (ODS a KDU-ČSL), uzavřeli nebo uzavřou s ČSSD krajské koaliční smlouvy, jejichž součástí bude úhrada reformou zavedených poplatků z veřejných rozpočtů. Není ovšem vyloučeno, že "pro vyvážení" budou tito zastupitelé hlasovat proti dotacím, nebo že před svým hlasem pro dotace pronesou v zastupitelstvu aspoň plamenné státoprávní ohrazení…

Nejsem si úplně jist, zda dotace, jíž se neguje právním předpisem stanovené regulační opatření, je v souladu se zákonem, ale jist si jsem, že takhle zásadové a upřímné politiky mají možná v Nigérii nebo v Azerbajdžánu, v Evropě ovšem nikde.

Přidat komentář
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 1563

K nedožitým 90. narozeninám Československé republiky publikoval Reflex čtyřdílný seriál nazvaný "Císař pán nebyl vůl" (1. díl, 2. díl, 3. díl, 4. díl), ve kterém se historik Jiří Rak pokouší vyvrátit některé mythy o životě v podunajské monarchii.

Přidat komentář
Kategorie: Historie
Počet zobrazení: 1679

V nezvykle emotivním postu se zabývá blog Nautilus otázkou, zda je podpora vybudování amerického radaru v Brdech kolaborací a zda ti, kdo myšlenku radaru podporují, jsou proto kolaboranty.

Složitostmi kolem toho, jak kolaboraci definovat a co lze pod tento termín ještě legitimně podřadit, jsem se zabýval na svém serveru Iuridictum, ponechám proto tento aspekt problému stranou a pokusím se – z posice kolaboranta – několika slovy přiblížit, co my kolaboranti cítíme a jak se s faktem své kolaborace vyrovnáváme.

My kolaboranti se předně domníváme, že současný režim v naší zemi nevznikl na základě náhlého prozření lidu po brutálním zásahu proti jakési studentské manifestaci, nýbrž byl ustaven z vůle a po dohodě hlavních tehdejších geopolitických hráčů: v tom se ostatně příliš neliší od režimu prvorepublikového. Není překvapivé, že světové mocnosti se o ne-mocnosti takto vzniklé později začnou přetahovat, neboť fakt, že suverenita země není opřena o bojeschopnou armádu a obyvatelstvo odhodlané k obraně vlasti, z ní činí velmi snadný terč takových pokusů. Kdo by snad chtěl namítat, že i Česká republika má armádu (která je schopná uspořádat v případě nezbytí třeba i vojenskou přehlídku), tomu bych rád doporučil návštěvu Švýcarska, které svou neutralitu opírá, mimo jiné, v porovnání s Českou republikou o dvojnásobný armádní rozpočet a o povinnou vojenskou službu – přesto i Švýcarská konfederace je neutrální toliko z moci těch, kteří ji takovou chtějí mít.

My kolaboranti jsme taky pěkně vypočítavá cháska a myslíme si, že je-li už jednou naše země nevěstou, o kterou je zájem, měla by si vybrat toho z nápadníků, který jí slíbí nejvíc a který i svým předchozím, "předmanželským" životem, dává záruku, že jí bude solidním a spolehlivým partnerem. Právě v tom je mezi oběma nápadníky zásadní rozdíl. Zatímco Rusko chápe spojenectví nestejně silných jako vztah svou povahou rabský a vasalský (jehož ztělesněním v nedávné historii byly oduševnělé tváře Gustáva Husáka a Vasila Biľaka, případně, chceme-li zahraniční příklady, Ericha Honeckera nebo Wojciecha Jaruzelského), USA se ke svým spojencům chovají slušně a korektně. Tváří na druhé straně barikády budiž premiérka "okupované" Británie Margaret Thatcher nebo německý kancléř-kolaborant Helmut Kohl.

A u vědomí těchto dvou skutečností, tedy že česká "neutralita" nebyla vybojována silou a závisí jen na dohodě velmocí, a že existuje velmi podstatný rozdíl v pojímání spojenectví na jedné a druhé straně, volím pro kolaboraci lepšího z partnerů a jsem pro americkou vojenskou přítomnost v České republice, protože mám za to, že je mnohem lepší být třeba i podřadným spojencem Ameriky než privilegovaným otrokem Ruska.

4 komentáře
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 2739