Důležité upozornění!

Policie České republiky a šéfcensor Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné risiko trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!

Politika

Ledva odeznělo léto, vypukla v zemi předvolební kampaň, ke které se vyjádřil snad každý, od presidenta Zemana po D-fense, pročež cítím, že bych měl i já.

Výběr voličův je tradičně velký, arci spíš než jako v luxusním obchodě připadám si jako ve vetešnictví. Polistopadový politický systém je z velké části rozdrolen, čímž jsou parametry boje o voličské hlasy dány. ODS sáhla po úderné agitační poesii (Že mám tupou palici, proto volím pravici! nebo tak nějak to píšou po billboardech) a míří hrdě a neochvějně pod desetiprocentní hranici, sociálně-demokratická levice je rozštěpena na stranu bez vůdce a vůdce bez strany, což, v případě koalice s komunisty, může přesto stačit na pohodlnou ústavní většinu, a do sněmovny se skoro jistě dostane i TOP'09, jejíž hlavní devisou je, že volebnímu leadrovi není téměř rozumět, takže si do ní může každý bez omezení projektovat své sny a iluse.

Tím je výčet stran, u nichž předpokládám překročení hranice 5 %, u konce. Atakovat, a jsem si téměř jist, že zdola, ji budou Babišovci, Zelení, lidovci a Okamura, mezi jedním a dvěma procenty skončí Vandasovci, Bobošíková a Svobodní. Cca 25 % hlasů propadne.

Po volbách ovládne levice obě komory parlamentu a protože bude mít i presidenta, který je v současné době jediným relevantním politikem v zemi, dá se čekat, že bude potvrzena, možná mírně obměněná, Rusnokova vláda, do níž budou doplněni, na posicích místopředsedů, oba slabí leadři ČSSD.

Pravice, marginalisovaná a bez vlivu, bude mít nejméně jedno celé volební období, aby přemýšlela, kde udělala chybu.

Aktualisováno.
DSSS bylo volební komisí přiděleno číslo 18. Jistě správná volba.

41 komentářů
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 5363

Začátek je dost nudný, ale poté se debata rozběhne a pánové skončili bezmála fackovacím finále, jak jest arci dobrou tradicí českého diskusního demokratismu.

Hlavní themata: Rakousko-Uhersko, první čs. republika, nacismus v. komunismus, Dělnická strana, evropská integrace.

24 komentářů
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 3534

Nadešel tedy onen velký den, kdy bych se měl pohroužit do stavu nejvyšší politické usebranosti a vybrat milované vlasti nejvhodnější hlavu, maje arciť na výběr jen ze dvou možností, hlav-pretendentek, mému ideálu státohlavy pohříchu ne plně konvenujících. Tomu se nejvíce blíží britská královna, jejíž vánoční projevy poslouchám, dříve v rozhlase, nyní na webu, už skoro 30 let s pozorností, přiznávám, značně vyšší než projevy novoroční hlavy místní, přirostlé mé vlasti.

Kampaň, která se zemí přehnala, jsem předvídal už před dvěma lety, přesto mne zaskočilo, jak intensivní byly emoce v kampani vzplanulé a mé krajany obapolné presidentsko-volební orientace pohltivší. Nejspíše to souvisí s určitou kompensací komplexu méněcennosti a projekcí vlastní prestiže a životního úspěchu do prvního z Čechů, který by měl být co nejjinější než my ostatní, měl by být v pravém smyslu naší výkladní skříní. Čím méně si věříme, tím víc se upínáme ke svým vůdcům, formálním i neformálním.

Pravomoci presidenta jsou paradoxně vymezeny zejména možností jejich abusu, jak ukázala Klausova amnestie nebo jeho na vládní orientaci ostentativně nezávislá osobní zahraniční politika.

Výběr není tak těžký, spíše budu mít problém přimět se volbu vykonat. Ušlechtilé kníže je totiž nemálo odlišné od mého ideálu konservativního politika. Chápu, že Realpolitik vyžaduje kompromisy, přesto jsou meze, za které by slušný a konsekventní člověk zajít neměl, ať už je to dodnes mi nepochopitelné účelové spojenectví s Miroslavem Kalouskem nebo laxní přístup k závazkům vůči Schwarzenbergově nevlastní sestře Alžbětě Pezold.

Miloš Zeman je volbou o poznání horší, a to nikoli proto, že by byl hulvát a primitiv, jak se v kampani do omrzení tvrdilo, ale protože se typově na presidenta republiky nehodí: ani v relativně pokročilém věku si nedokázal získat nadhled nad každodenností; jeho vzdělání je sice rozsáhlé, ale na můj vkus dosti jednostranné, a ani jeho vazby, presentované naposledy podporou ze strany Klause, která naznačuje, že na Hradčany dorazila presidentská gramota z Kremlu, mi nejsou nijak libé. Jeden president-resident, myslím, úplně stačil, a tak i když Zemana hodnotím jako z osmihlavného kandidátského výběru muže dozajista nadprůměrného, volit jej nemohu, a ponechám tedy jeho zvolení, jež mám za prakticky jisté, v rukou svých krajanů.

45 komentářů
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 3744

Ač jsem se v minulých týdnech, seč moha, snažil ucpat všechny informační kanály, jimiž by k mému vnímání mohla proniknout kampaň před presidentskými volbami, zahanben přiznávám, že můj úspěch byl toliko částečný: želbohu, vím, že Karel kníže ze Schwarzenbergu nosí trenýrky a nikoli slipy (díky, TV Novo!), item že Miloš Zeman používá mobilní telefon značky Aligátor, vyslovení kteréžto s oblibou doprovází poněkud infantilním, leč působivým gestem.

Snad jsem přesto uspěl i ve své snaze sledovat dění jaksi ve vyšším plánu, a všímat si toho, co je podstatné a význam těchto voleb přesahuje.

Primo tu máme politického novorozence, hodného knížepána Karla, jenž, sestrojen neméně umně než filmová Sirael, povstal pod rukama mediálních magů, na jejichž pokyn se opět po několika týdnech rozplyne a stane se znovu onou nevábnou surovinou, ze které vzešel. Produkt jest zajímavý zejména tím, že je téměř dokonalým vtělením a antithesí protrahovaných českých komplexů, tak jako jím byli i dva nejvýznamnější z jeho předchůdců ve funkci, na niž aspiruje, Masaryk a Havel. Škoda, že ve druhém kole tento kandidát neuspěje, tato politická pohádka je tak zajímavá, že by si zasloužila pokračování.

Secundo, ukázalo se, že český národ je doposud nesmiřitelně rozdělen v otázce mezinárodní orientace země, a že vstup do západních struktur si lidé neinternalisovali a zčásti kverulantsky, zčásti oportunně je v rámci tuzemského diskursu znovu a znovu zpochybňován. Za všechno špatné může ta Brusel, a vadí nám dokonce i to, když bruselští úředníci kritisují českou korupci a pozastavují z toho důvodu eurodotace: korupce je sice špatná, ale naše, česká, a – jak by řekl Bátora – raději zkorumpovaného Čecha než sebepoctivějšího cizáka z Bruselu/e.

Zeman = Moskva, Putin, KGB a Lukoil, Schwarzenberg = Washington, Berlín, Vatikán, Tel Aviv a Bilderberg. Tyto jednoduché rovnice bychom neměli podceňovat, české politické uvažování se v těchto a podobných vzorcích točí již bezmála dvě stě let. Západ zároveň obdivujeme, a zároveň se vůči němu cítíme nutkavou potřebu znovu a znovu kriticky vymezovat, zpravidla zjistíme-li, že naše pověst tam není tak dobrá, jak jsme si namlouvali (ba co hůř, nejsme tam obdivováni, nýbrž v lepším případě ignorováni, v horším vysmíváni).

Nebudu své čtenáře napínat; jak jsem už naznačil, nad Bilderbergem tentokrát vyhraje Lukoil, a těšit nás může jen to, že strýček Putin s námi nemá v příštích letech nijak agresivní úmysly. Rusku vyhovuje mít Českou republiku takovou, jaká je teď: tedy zdánlivě na půl cesty, ale ve skutečnosti jen s povolenou opratí.

42 komentářů
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 5227

Samozřejmě nikoho: v mém senátním obvodu dosud inkumbent pevně dlí na své sesli, a krajské volby se mne netýkají; jsemť ostatně jako správný Pražan přesvědčen, že volby krajských zastupitelů se jednou za čtyři roky konají hlavně proto, aby nám byla taktně a citlivě připomenuta existence českého venkova, tedy Mimopraží, podobně jako se koná třeba Den Afriky. Víme, že Venkov existuje, a konfrontováni s přímou otázkou, patrně přiznáme i to, že je proti nám v početní přesile, avšak medii zprostředkovávané události z regionů jsou nám spíš jen ozvláštněním a obohacením denního informačního přídělu. Ostatně, ještě koncem 19. století, když nad kanálem La Manche padla mlha, anglické noviny to ohlásily titulkem Fog in Channel – Continent Cut Off. Výstižné, upřímné, tak co byste chtěli: prostě, vidláci jdou k volbám.

Čistě politologicky to budou nicméně volby nadmíru zajímavé, neboť budou první poté, co byla v české společnosti dovršena první polistopadová strukturní proměna, první repolarisace. Už nikoli pravice a levice, ale my a oni, občané a nadobčané, politická třída.

To je dobrá i špatná zpráva zároveň. Dobrá v tom, že konečně nebude možné uspět u voleb mobilisací proti návratu komunismu, špatná v tom, že volební výsledek návrat komunismu, nebo něčeho velmi nepříjemně mu podobného, umožní.

Druhá změna spočívá v tom, že politika dostala znovu Thema, totiž korupci, a ve volbách uspějí jen ti, kteří se včas naučili o boji proti ní oslnivě řečnit. Mezi námi, přeškolení ze žvanila protikomunistického na protikorupčního není tak velké umění, a je-li auditorium dosud v přerodu, lze obé spojit i v rámci jediného proslovu.

Zvláštností nového thematu je nicméně mírný posun předvolební taktiky. Kampaň je vedena policejními prostředky, a to už nikoli zastaralou formou Kubiceho zpráv; nikoli, úspěch začíná být závislý především na tom, kolik potentátů strany protivné stihnou námi ovládané policejní útvary během období voličské paměti přede dnem voleb obvinit. Kdo je víc, Rath, Parkanová, Kušnierz nebo Dalík? Ti, kteří udělali Ratha, jsou ve výhodě, protože politik stíhaný vazebně je k mediální exposici disponibilní mnohem déle a v mnohem výhodnějších skandalisačních modech a formách. Ovšem ten stíhaný na svobodě by zase mohl utéct, třeba na Seychely, a to by teprve byl ten pravý důkaz pro voliče!

Bude tedy veselo. Přeji zítra šťastnou ruku, přátelé!

Aktualisováno.
Sečteno a podtrženo. V senátních volbách naprosto bez překvapení, v krajských se Dalík ukázal být víc než Rath: strany vládní koalice, pokud se vůbec odvážily kandidovat, zcela propadly, komunisté významně posílili, sociální demokracie víceméně potvrdila dobyté posice. Champagnské bouchalo i v centrále Konservativní strany, 0,03 % znamená solidní základ k dalšími růstu. S agresivní protiromskou kampaní neuspěla DSSS, celkový zisk 1,24 % a ani jeden krajský mandát, to nemůže být pro tuto protisystémovou stranu v současných podmínkách nic jiného než zklamání a signál, že Vandasovo pražské vedení strany vyčerpalo svůj potenciál a mělo by odejít.

13 komentářů
Kategorie: Politika
Počet zobrazení: 2437